|
|
Uzlovací stroj pro střeva, návrh zařízení a jeho automatického řízení
Šimeček, Jiří ; Marada, Tomáš (oponent) ; Němec, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a stavbou prototypového zařízení do potravinářského průmyslu, které slouží k uzlování párkových střev. Tento uzel se vyrábí na nejedlém párkovém střevě, ze kterého se řásní roubík. Diplomovou práci jsem rozdělil do několika částí. V první části se věnuji návrhu principu uzlování. V další části navrhuji přístrojové komponenty a automatizační funkce, algoritmy řízení, řešení automatizačních úloh a realizace uživatelského programu. Práce je doplněna o program ve Visilogic.
|
|
|
Cirkadiánní regulace funkce trávicího systému a její poruchy vlivem vnějších faktorů
Běloušková, Klára ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Balounová, Kateřina (oponent)
Cirkadiánní hodiny regulují buněčné procesy v živých organismech tak, že vykazují rytmické změny v přibližně 24hodinových periodách. Reagují na vlivy prostředí a synchronizací s nimi zajišťují optimální funkci buněk a celkové zdraví organismu. Biologické hodiny v gastrointestinálním traktu a jejich funkce mohou být ovlivňovány více faktory včetně načasováním příjmu potravy či vlivem mikrobiomu. Správné načasování příjmu potravy může být zásadní v udržení funkční fyziologie organismu stejně jako vhodné složení střevního mikrobiomu. Narušení synchronizace mezi těmito faktory a biologickými hodinami v gastrointestinálním traktu vede k jeho nesprávné funkci a může přispět ke vzniku onemocnění. Načasování příjmu potravy a pěstování vhodného mikrobiomu je pro udržení optimálního zdraví zásadní a nemělo by být veřejností opomíjeno.
|
|
| |
|
|
Wnt/β-catenin signalling in the development of the marine annelid Platynereis dumerilii
Žídek, Radim ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent) ; Macůrková, Marie (oponent)
Radim Žídek "Wnt/β-kateninová signalizace ve vývoji mořského kroužkovce Platynereis dumerilii" (disertační práce) Abstrakt: Wnt/β-kateninová signalizace je zásadní pro raný embryonální vývoj mnohobuněčných živočichů, od ustavení tělních os, přes určení zárodečných listů a tkání až po vývoj orgánových soustav. Použil jsem farmakologické ovlivnění aktivity Wnt/β-kateninové dráhy u planktonních larev mořského mnohoštětinatého kroužkovce, nereidky Platynereis dumerilii, zástupce skupiny Spiralia, abych prošetřil úlohu Wnt/β-kateninové signalizace ve vývoji a evoluci tří charakteristických znaků dvoustraně souměrných živočichů (Bilateria): centrální nervové soustavy, tělního článkování a trávicí trubice. Wnt proteiny jsou u nereidky produkovány ve všech tří výše zmíněných soustavách, kde spouští Wnt/β-kateninovou dráhu v sousedních buňkách. Vůbec poprvé zde u nereidky popisuji homolog koncového transkripčního faktoru celé dráhy, Pdu-Tcf, který je předmětem alternativního sestřihu a spolu s cílovým genem Wnt signalizace, Pdu-Axinem, exprimován v tkáních s aktivní Wnt signalizací - v mozkových gangliích, v neuroektodermu podél břišní středové linie, v článcích, v posteriorní růstové zóně a ve střevě. Farmakologické manipulace naznačují, že Wnt/β-kateninová signalizace v ektodermu nereidky specifikuje progenitory...
|
|
|
Role of intestinal circadian clock in epithelial transport, proliferation, and tumourigenesis
Soták, Matúš ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent) ; Herichová, Iveta (oponent)
AABBSSTTRRAAKKTT Molekulárne cirkadiánne hodiny umožňujú predvídanie zmien v okolitom prostredí. U cicavcov sú molekulárne hodiny prítomné prakticky vo všetkých tkanivách a tvorí ich sústava transkripčno-translačných spätnoväzbových slučiek tzv. hodinových génov. Centrálne hodiny predstavujú vnútorný pacemaker, ktorý sa nachádza v suprachiazmatických jadrách (SCN) hypotalamu a synchronizuje periférne hodiny. Cirkadiánne hodiny v tráviacom trakte a ich podiel na regulácii črevných funkcií sú nedostatočne preskúmané. Preto bolo cieľom tejto práce charakterizovať molekulárne hodiny v jednotlivých častiach čreva potkana a objasniť ich úlohu v regulácii epiteliálneho transportu, bunkového cyklu a nádorovej transformácie v hrubom čreve. Na stanovenie cirkadiánnych profilov expresie hodinových génov v epiteli duodena, jejuna, ilea a hrubého čreva potkana sme použili kvantitatívnu RT-PCR (qPCR). Ďalej sme analyzovali expresiu génov kódujúcich transportéry a kanály umožňujúcich transport NaCl, ako aj regulátorov bunkového cyklu v hrubom čreve. Na detailnejší popis expresie v rámci štruktúr črevného epitelu sme použili laserovú mikrodisekciu. Elektrogénny transepiteliálny transport bol meraný ako skratovací prúd v Ussingových komorách. Na určenie úlohy hodín v procese tumorigenézy sme použili myší model azoxymetánom...
|
|
|
In vitro a ex vivo studium lékových interakcí antivirotik na střevních membránových transportérech
Halodová, Veronika ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Halodová Školitel: doc. PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název diplomové práce: In vitro a ex vivo studium lékových interakcí antivirotik na střevních membránových transportérech Tenofovir (TFV) je lékem volby v terapii infekce virem hepatitidy B (HBV) u pacientů starších 12 let a jedním z léků volby v rámci kombinované antiretrovirální terapie (cART) infekcí vyvolaných virem lidské imunodeficience (HIV). Pro p.o. aplikaci TFV byla vyvinuta dvě komerčně dostupná proléčiva, tenofovir disoproxil fumarát (TDF) a tenofovir alafenamid fumarát (TAF), která zvyšují prostupnost TFV přes buněčné membrány a jeho biodostupnost po p.o. podání. Mezi faktory, které mohou ovlivnit biodostupnost léčiv po p.o. podání, patří mimo jiné efluxní transportéry, a to zejména P-glykoprotein (ABCB1, P-gp) a Breast cancer resistance protein (ABCG2, BCRP). Bylo již dříve prokázáno, že jak TDF, tak i TAF jsou substráty obou těchto transportérů. Cílem této diplomové práce bylo, pomocí in vitro a ex vivo modelů střevní bariéry, zhodnotit vliv efluxních transportérů na přestup TDF a TAF přes střevní bariéru a na jejich akumulaci v ultratenkých řezech střeva potkana (rPCIS) a dále porovnat stabilitu TDF a TAF ve střevě a rychlost...
|
|
|
Vliv anthelmintik na transport léčiv ve střevě
Štefanová, Anna ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Bc. Anna Štefanová Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv anthelmintik na transport léčiv ve střevě V současné době je u lidí a zvířat dostupných několik tříd léčiv pro terapii helmintóz, takzvaných anthelmintik. Většina těchto léčiv je podávána perorální cestou, kde k absorpci do systémové cirkulace dochází prostřednictvím střevní bariéry. Průběh a míra této absorpce může však být omezena biotransformačními enzymy a transportními proteiny, zejména pak rodinou takzvaných ATP-vázajících transportních proteinů. Tyto transportéry jsou schopné vracet řadu xenobiotik včetně mnoha léčiv zpět do lumen střeva a jsou první linií obrany proti vstupu těchto látek do organismu. Významným zástupcem této skupiny transportérů je P-glykoprotein, který je známý svou širokou substrátovou specifitou. Vůči tomuto transportéru mohou léčiva vystupovat jako substráty, ale také jako inhibitory a/nebo induktory, což může vést k riziku lékových interakcí. O vlivu anthelmintik na inhibici P-glykoproteinu existuje relativně málo informací. Nejvíce prostudovaným anthelmintikem v souvislosti s P-glykoproteinem je ivermektin, ze skupiny makrocyklických laktonů, který je již mnoho let považován za...
|
|
|
In vitro a ex vivo studium lékových interakcí antivirotik na střevních membránových transportérech
Halodová, Veronika ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Halodová Školitel: doc. PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název diplomové práce: In vitro a ex vivo studium lékových interakcí antivirotik na střevních membránových transportérech Tenofovir (TFV) je lékem volby v terapii infekce virem hepatitidy B (HBV) u pacientů starších 12 let a jedním z léků volby v rámci kombinované antiretrovirální terapie (cART) infekcí vyvolaných virem lidské imunodeficience (HIV). Pro p.o. aplikaci TFV byla vyvinuta dvě komerčně dostupná proléčiva, tenofovir disoproxil fumarát (TDF) a tenofovir alafenamid fumarát (TAF), která zvyšují prostupnost TFV přes buněčné membrány a jeho biodostupnost po p.o. podání. Mezi faktory, které mohou ovlivnit biodostupnost léčiv po p.o. podání, patří mimo jiné efluxní transportéry, a to zejména P-glykoprotein (ABCB1, P-gp) a Breast cancer resistance protein (ABCG2, BCRP). Bylo již dříve prokázáno, že jak TDF, tak i TAF jsou substráty obou těchto transportérů. Cílem této diplomové práce bylo, pomocí in vitro a ex vivo modelů střevní bariéry, zhodnotit vliv efluxních transportérů na přestup TDF a TAF přes střevní bariéru a na jejich akumulaci v ultratenkých řezech střeva potkana (rPCIS) a dále porovnat stabilitu TDF a TAF ve střevě a rychlost...
|
|
|
Wnt/β-catenin signalling in the development of the marine annelid Platynereis dumerilii
Žídek, Radim
Radim Žídek "Wnt/β-kateninová signalizace ve vývoji mořského kroužkovce Platynereis dumerilii" (disertační práce) Abstrakt: Wnt/β-kateninová signalizace je zásadní pro raný embryonální vývoj mnohobuněčných živočichů, od ustavení tělních os, přes určení zárodečných listů a tkání až po vývoj orgánových soustav. Použil jsem farmakologické ovlivnění aktivity Wnt/β-kateninové dráhy u planktonních larev mořského mnohoštětinatého kroužkovce, nereidky Platynereis dumerilii, zástupce skupiny Spiralia, abych prošetřil úlohu Wnt/β-kateninové signalizace ve vývoji a evoluci tří charakteristických znaků dvoustraně souměrných živočichů (Bilateria): centrální nervové soustavy, tělního článkování a trávicí trubice. Wnt proteiny jsou u nereidky produkovány ve všech tří výše zmíněných soustavách, kde spouští Wnt/β-kateninovou dráhu v sousedních buňkách. Vůbec poprvé zde u nereidky popisuji homolog koncového transkripčního faktoru celé dráhy, Pdu-Tcf, který je předmětem alternativního sestřihu a spolu s cílovým genem Wnt signalizace, Pdu-Axinem, exprimován v tkáních s aktivní Wnt signalizací - v mozkových gangliích, v neuroektodermu podél břišní středové linie, v článcích, v posteriorní růstové zóně a ve střevě. Farmakologické manipulace naznačují, že Wnt/β-kateninová signalizace v ektodermu nereidky specifikuje progenitory...
|
|
|
Role of intestinal circadian clock in epithelial transport, proliferation, and tumourigenesis
Soták, Matúš
AABBSSTTRRAAKKTT Molekulárne cirkadiánne hodiny umožňujú predvídanie zmien v okolitom prostredí. U cicavcov sú molekulárne hodiny prítomné prakticky vo všetkých tkanivách a tvorí ich sústava transkripčno-translačných spätnoväzbových slučiek tzv. hodinových génov. Centrálne hodiny predstavujú vnútorný pacemaker, ktorý sa nachádza v suprachiazmatických jadrách (SCN) hypotalamu a synchronizuje periférne hodiny. Cirkadiánne hodiny v tráviacom trakte a ich podiel na regulácii črevných funkcií sú nedostatočne preskúmané. Preto bolo cieľom tejto práce charakterizovať molekulárne hodiny v jednotlivých častiach čreva potkana a objasniť ich úlohu v regulácii epiteliálneho transportu, bunkového cyklu a nádorovej transformácie v hrubom čreve. Na stanovenie cirkadiánnych profilov expresie hodinových génov v epiteli duodena, jejuna, ilea a hrubého čreva potkana sme použili kvantitatívnu RT-PCR (qPCR). Ďalej sme analyzovali expresiu génov kódujúcich transportéry a kanály umožňujúcich transport NaCl, ako aj regulátorov bunkového cyklu v hrubom čreve. Na detailnejší popis expresie v rámci štruktúr črevného epitelu sme použili laserovú mikrodisekciu. Elektrogénny transepiteliálny transport bol meraný ako skratovací prúd v Ussingových komorách. Na určenie úlohy hodín v procese tumorigenézy sme použili myší model azoxymetánom...
|
host ::
RSS.